Tituly sbírala v Itálii, Polsku nebo v Rusku, zahrála si v Číně a získala řadu individuálních ocenění. Helena Havelková se po roční misi a zkušenosti s beachvolejbalem vrátila zpátky na palubovku, kde chce pomoci českému reprezentačnímu týmu na mistrovství Evropy. Přitom sama nevěděla, zda se do finálního výběru vůbec dostane. „První týdny bolely, brala jsem to den po dni. Nakonec jsem si to vydřela až do konce a těším se na turnaj,“ říká elitní evropská smečařka, která zatím nemá jasno, kde bude dále hrát na klubové úrovni. „Nabídky mám, chtěla bych ještě minimálně jednu sezonu.“
Po více než roce se rozhodla ukončit spolupráci s Markétou Nausch Slukovou, v beachvolejbale se nedokázaly prosadit na patřičnou úroveň. Od poloviny července se připojila k reprezentačnímu týmu. „Měla jsem pouze jeden týden klasických tréninků a pak jsme hráli furt nějaké přípravné zápasy. Pro mě to byl skok do horké vody,“ popsala Havelková, které bolely hlavně achilovky, chodidla a prsty. Rozdíly oproti beachvolejbalu spatřovala snad ve všem.
„Děláte ten samý sport, ale úplně jinak. Všechno je v určitých detailech odlišné, když máte pohyby navnímané jiným způsobem. Buňky to ale umí, vědí, jak na to. Jen jsem je potřebovala obnovit,“ popsala hráčka, která působila v čínském Shanghai Volleyball Klub nebo v ruském týmu Dinamo Moskva. „Všeobecně to vnímám tak, že v šestkovém volejbale je teď trendem hrát hodně rychle. Prošla jsem si ve světě různými školami – kdysi se hrálo hlavně vysoko, teď je to o rychlosti. Třeba nyní hrajeme rychlejší hru než jsem byla zvyklá od nahrávačky v Itálii.“
Právě na její zkušenosti v klíčových momentech bude sázet reprezentační trenér Giannis Athanasopoulos. „Byl jsem překvapen, když jsem se dozvěděl o jejím konci v beachvolejbale. Ale když jsme s ní mluvili po telefonu, cítil jsem, jak velký má hlad vrátit se k halovému volejbalu a mám pocit, že si to moc užívá, že je tady s námi,“ dodal řecký trenér. „Helena je skvělá hráčka, velká profesionálka. Určitě nám může pomoci svými zkušenostmi na kurtu i mimo něj. Všechny dívky se od ní mohou učit a to je jedna z největších výhod, kterou nám může dát.“
Se spoluhráčky stíhá i sociální sítě
Sama Havelková si atmosféru a kolektiv v českém národním týmu pochvaluje. „Na pokoji jsem byla s Monikou Brancuskou, které je 17 let a v příštím roce bude maturovat. Nikdo tu není starší nad třicet let,“ dodala s úsměvem s tím, že s mladší generací stíhá být také na sociálních sítích. „Tak stará nejsem, tohle zvládám také. To je v pohodě,“ dodala 35 letá volejbalistka. „Podle mě by byla škoda, kdyby nastupující holky neměly své vzory. A v dnešní době mladou generaci nejvíce oslovíte sociálními sítěmi. Nejsem sice žádný profesionál, ale snaží se tam fungovat, předávat různé věci mladším kolegyním.“
A kde vidí přednosti českého týmu? „Asi v té dřině, pod trenérem Giannisem dáváme do tréninků opravdu 100 procent. Nejsou tady žádné individuální hráčky, které by vyčuhovaly a dávaly by sto bodů za zápas. Hlavně kolektiv, který spolu drží, vychází a dře. I když na ME neodjíždíme jako největší favoritky, tak ale můžeme potrápit kdekoho, když se bude hrát týmově,“ dodala Havelková, která už dostala nabídky od několika klubů.
„Nechtěla jsem nikomu ale nic podepsat, protože jsem nevěděla, na jakou úroveň se sama dostanu. Zatím budu v nároďáku a pak uvidím, co dál. Ale určitě bych chtěla ještě sezonu odehrát.“
Foto: ČVS